Daňový poradce Jiří Hladík
Podnikatelé se pro zjednodušení administrativy rozhodli spojit své síly a uzavřít sdružení. Jeden z nich má automobil, kterým dováží na různé stavby materiál, případně se doveze sám, někdy sveze i kolegu.
Auto je jeho soukromé, náklady na jeho provoz vyúčtovává formou cestovních náhrad, v neděli používá auto jeho manželka.
A jak je to s náklady na cesty, je to výdaj jeho osobní či to nějak přeúčtuje kolegovi, aby se podělili?
První, co je nutno zkoumat, je, zda-li jsou výdaje na provoz auta nákladem podnikatelské činnosti či nikoliv. Takže dovoz materiálu někam, kde se zpracuje: Nepochybně samozřejmě.
Přeprava samotného podnikatele za materiálem na stavbu: No, jasně, vždyť jel za prací ze sídla své podnikatelské činnosti, což je na 99 % místo jeho trvalého bydliště. Takže jakmile opustí dveře domu, je na pracovní cestě. Jak se dopraví, je čistě jeho problém, ale vždy je to na výdaj do podnikatelské činnosti.
Přeprava kolegy ze sdružení tamtéž: Jistě, práva mají všichni stejná.
Tím jsme si odůvodnili, že náklady na cestovné jsou bezpochyby uznatelné do nákladu podnikatelské činnosti. Jenže čí?
Když se vrátíme na počátek našeho příkladu, napsali jsme si, že se sdružili, aby si zjednodušili život. Ve dvou se to lépe táhne, takže když mají ve sdružení účetnictví společné, jsou bezpochyby společné nejen příjmy, ale i náklady. Protože ve sdružení platí to, co si společníci domluví plácnutím ruky, pokud si domluví takováto nebo jiná pravidla, platí ta, která si domluví.
Je pouze na nich, aby prokázali, že tak to nejen je, ale i bylo.
|
|
© 2011-2016 Daňový poradce Jiří Hladík. Všechna práva vyhrazena.
